Obecně o Vojtově metodě
Vojtova metoda reflexní lokomoce, vyvinutá v 50. letech 20. století lékařem prof. Dr. Václavem Vojtou, je založena na principu využití pohybu těla řízeného vrozenými reflexy bez závislosti na vůli pacienta (tzv. reflexní lokomoce). Vychází ze skutečnosti, že v lidském mozku jsou geneticky zakódovány určité pohybové vzorce, které se snaží pomocí vybavení reflexů obnovit v případech, kdy se jedná o poruchu na úrovni řízení pohybu mozkem, nikoliv o svalovou poruchu.
Rehabilitaci je doporučováno započít co nejdříve, obvykle po základní adaptaci novorozence měsíc po jeho narození. Nejlepší výsledky jsou totiž dosahovány u malých kojenců, protože u nich nejsou dosud fixovány špatné pohybové vzorce, a k úspěchu léčby přispívá i vysoká plasticita (tvárnost) centrálního nervového systému, který se stále vyvíjí. V jejich případě se jedná prozatím o funkční blokády, kdy dítě z různých příčin není schopno použít vrozené pohybové modely. U starších dětí, dospívajících a dospělých jsou již patologické pohybové vzory fixovány a plasticita mozku je malá, proto metoda obvykle nevede k úplné normalizaci stavu, může však pomoci k posílení funkčních pohybových vzorců i k výraznému zlepšení potíží a zvýšení kvality života.
Terapeutický systém Vojtovy metody zahrnuje tři modely - model reflexního plazení, reflexního otáčení a model první pozice. V rámci těchto modelů jsou stimulovány spouštěcí body nebo několik spouštěcích bodů najednou, přičemž dochází k vyvolání určité pohybové aktivity.
Převzato z: www.lekari-online.cz
Záměr cvičit s dítětem na základě Vojtovy metody prodiskutujte s neurologem Vašeho dítěte, který Vám vystaví doporučení na fyzioterapii a případně doporučí i nejbližší nebo nejvhodnější rehabilitační středisko v okolí.
Vojtova metoda u dětí s Downovým syndromem
Pro Downsyndrom.cz zpracovala Mgr. Hana Čechová
S diagnózou DS se nepojí primárně centrální porucha řízení hybnosti (může se ovšem vyskytnout jako neurologická komplikace). Převážná většina těchto dětí chodí bez jakékoliv rehabilitace. Motorický vývoj je zpravidla opožděný (dětí začínají chodit kolem 2. - 4. roku života), ale jsou i děti, které kopírují vývojová stadia běžné populace. Proč tedy indikovat u dětí s DS terapii Vojtovou metodou? Co je možné touto metodou ovlivnit?
Problémem mohou být zdravotní komplikace, které se vyskytují u dětí s DS ve vyšším procentu. Týká se to především:
- vrozených srdečních vad a následných operací
- infektů dýchacích cest a plicních komplikací
- poruch vzpřimování
Poruchy vzpřimování souvisí:
- s geneticky podmíněným ochablým svalstvem (nižší úroveň svalového napětí) a s tím související sníženou svalovou koordinací – to se týká nejen trupového, ale i obličejového svalstva a svalstva jazyka;
- se zvýšenou volností vazivového aparátu a s tím související kloubní hypermobilitou (zvýšená volnost kloubů);
- s geneticky založenou kratší pažní kostí.
Co to pro dítě znamená prakticky?
- nedostatečné zajištění těla proti gravitaci – široká opěrná báze těla;
- blokovaná rotace páteře v celé její délce;
- zhoršené pohybové stereotypy;
- zhoršená ekonomika držení těla;
- často vpadlý hrudník;
- mělké, paradoxní dýchání.
Vojtovou metodou samozřejmě nevyléčím základní diagnózu, ale mohu ovlivnit kvalitu vzpřímení, dýchání, koordinace. Vojtovou metodou aktivuji (reflexně vybavuji) vrozené pohybové programy. Aktivuji všechny svaly celého těla v přesně daných vztazích a vzájemných souvislostech. Aktivuji:
- funkci břišního svalstva a svalů pánevního s jejich vlivem na funkci svěračů;
- svaly kyčelního kloubu a jejich vliv na formování jamky kyčelního kloubu;
- funkci svalů krku a jazyka s jejich vlivem na kvalitu sání a polykání;
- funkci bránice a hrudní dýchání;
- vnímání těla v prostoru.
U dětí, které prodělaly operaci srdce, u dětí narozených koncem pánevním a u dětí s vpadlým hrudníkem bych terapii doporučila. Její trvání je individuální a má svá specifika. Doporučuji terapii v kratších časových úsecích a rovněž sledování aktivity jazyka (nesmí docházet k protruzi – plazení).
U většiny dětí s DS je terapie Vojtovou metodou indikována, ale jsou i děti, jejichž motorický vývoj je v rámci širší normy a rehabilitace Vojtovou metodou není potřeba. Každé dítě je nutné posuzovat individuálně.