Hiporehabilitace

Pro Downsyndrom.cz zpracovalo Sdružení PIAFA ve Vyškově

 

Hiporehabilitace je zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním postižením/oslabením/handicapem/se specifickými potřebami. Speciální metoda z oblasti zooterapie využívající všech pozitiv interakce mezi klientem a koněm, zejména v oblasti fyzické, psychické a sociální.

 

Dělení hiporehabilitace

Hipoterapie (HT) - metoda fyzioterapie využívající přirozenou mechaniku pohybu koně v kroku a pohybových impulzů při něm vznikajících, k programování motorického vzoru pohybu do CNS klienta, prostřednictvím balanční plochy, která je tvořena koňským hřbetem. Hlavního cíle dosahuje postupnou adaptací klienta na tento pohyb v průběhu terapie. Výsledkem je facilitace reparačních procesů na úrovni neurofyziologické a psychomotorické. Provádějí ji terapeuti se speciálním vzděláním – fyzioterapeut, ergoterapeut nebo pracovníci jím zaškoleni v dané problematice. Fyzioterapeut zde pracuje v kooperaci pedagoga, sociálního/speciálního pedagoga a soc. pracovníka na celkovém rozvoji osobnosti uživatele a zaměřuje se na konkrétní problém jedince.

Aktivity s využitím koní (AVK) - metoda speciální/sociální pedagogiky a sociální práce, využívá prostředí jezdecké stáje, kontakt s koněm a vzájemné interakce s ním jako prostředek motivace, aktivizace a vzdělávání lidí se specifickými potřebami. Jednotlivé aktivity jsou koordinovány odborníkem, dle povahy problému – pedagog, speciální/sociální pedagog, sociální pracovník, fyzioterapeut.

Psychoterapie pomocí koní (PPK) - metoda psychoterapie, která k terapii lidí se specifickými potřebami využívá prostředí jezdecké stáje, kontakt s koněm a vzájemné interakce s ním, terapie prostřednictvím koně. Provádějí ji terapeuti se speciálním vzděláním, kteří prošli speciálním výcvikem – psychoterapeut, psycholog, psychiatr a osoby jím proškolené.

Parajezdectví – jezdec se zdravotním postižením/oslabením/handicapem se s ohledem na svoje postižení za použití speciálních pomůcek či změněné techniky jízdy učí aktivně jezdit na koni, voltižním cvikům, eventuálně se zúčastňuje sportovních soutěží. Tyto nové dovednosti uživatele vedou především k jeho aktivizaci, posílení sebedůvěry, uvědomění si vlastního těla, zlepšení koordinace a k celkovému zvýšení kvality jeho života a jednoduššímu zařazení do sociálního prostředí.

 

Oblasti využití hiporehabilitace

Sociální práce – sociální služby

Hlavní cílem sociální práce je zlepšit sociální fungování jedince nebo skupiny.
Hiporehabilitace zde může pomoci například při:

  • posílení skupinové koheze v kolektivech,
  • socializaci (začleňování do kolektivu, vrstevnických skupin, navazování kontaktu),
  • eliminaci problémového chování a vztahů,
  • prevenci sociálně negativních jevů,
  • zmírnění/odstranění komunikačních problémů,
  • prevenci sociální exkluze,
  • aktivizaci, motivaci k využití vlastního potenciálu při řešení osobních problémů atd.

Psychologie

V rámci psychologie může hiporehabilitace přispět například k:

  • pozitivní stimulaci a motivaci k žádoucímu chování nebo jednání,
  • ovlivnění aktuálního psychického stavu,
  • zvyšování sebevědomí a kladného sebehodnocení,
  • saturace emočních potřeb atd.

Speciální pedagogika

Hiporehabilitace může pomoci klientům se zdravotním postižením v mnoha oblastech, například:

  • jemná a hrubá motorika, pohybová koordinace, schopnost relaxace,
  • orientace v prostoru, pravolevá orientace, orientace v čase,
  • verbální a neverbální komunikace,
  • kognitivní funkce (vnímání, myšlení, pozornost, paměť, řeč),
  • sebeobsluha, podpora samostatnosti či osamostatnění od pečující osoby,
  • emoční oblast,
  • vytržení ze stereotypu, smysluplné trávení volného času atd.

Fyzioterapie

V této oblasti hiporehabilitace vede k pozitivnímu ovlivnění psychomotorického vývoje uživatele a postupy práce vychází z vývojové kineziologie (polohování uživatele na hřbetu koně). Léčebný efekt hipoterapie je navozen krokem a pohybem hřbetu koně přenášejícího se na tělo uživatele. Kůň je zde využíván jako léčebný a motivační prvek ke zlepšení:

  • motorického vývoje uživatele (plazení, lezení, chůze, stabilita sedu),
  • jemné a hrubé motoriky, pohybové koordinace,
  • uvědomění si držení vlastního těla a možnosti jeho pozitivního ovlivnění,
  • schopnosti relaxace,
  • posílení či uvolnění určitých svalových skupin,
  • uvolnění a stimulace pánve a trupu do chůzového mechanismu atd.

Formy hiporehabilitace

Hiporehabilitace jako metoda má své formy, fáze a také vlastní metody práce s klientem.

  • Individuální – terapeutická činnost s jedním uživatelem, do které spadají aktivity: HT, AVK, PPK, parajezdectví (aktivity jsou zaměřeny dle konkrétního problému uživatele).
  • Skupinová – terapeutická práce s využitím HR (AVK, PPK, parajezdectví) se skupinou, činnosti a aktivity jsou přizpůsobovány předem stanoveným cílům nejčastěji z oblasti vztahů, komunikace, výchovy, tolerance, empatie atp.).

Polohy při provádění hiporehabilitace

  • poloha hraje významnou roli v celkovém efektu terapie,
  • nesprávná poloha – motorická odpověď nebude fyziologická,
  • poloha klienta, kterou pro terapii volíme, je závislá na stavu jeho úrovně vzpřímení,
  • je nutné respektovat reálnou fyziologickou úroveň motoriky klienta,
  • překročení této úrovně by při terapii znemožňovalo dosažení fyziologické aktivace.

Kontraindikace u osob s Downovým syndromem

  • Atlantooccipitální instabilita (častá u m. Down),
  • Luxace kyčelních kloubů vyšších stupňů,
  • Respirační a srdeční insuficience.