Canisterapie

Pro Downsyndrom.cz zpracovalo Sdružení PIAFA ve Vyškově 

 

Canisterapie má široké využití a lze ji aplikovat od té nejmladší cílové skupiny po nejstarší. Důležitým aspektem je podmínka psa jako motivačního prvku a absence zdravotních rizik (např. alergie).

Obecně lze canisterapii definovat jako podpůrnou, speciální metodu využívající pozitivního působení psa na fyzickou, psychickou a sociální stránku jedince.

Canisterapie ovlivňuje u obtížně komunikujících klientů celý proces komunikace, nejen navazování kontaktu. Canisterapie lze využít při práci s lidmi s tělesným, mentálním či smyslovým postižením, také v logopedické či rehabilitační praxi.

Canisterapii lze dále využívat při práci s klientem jako podpůrnou metodu při řešení problémů psychologických, sociálně - integračních, jako motivaci k rehabilitaci. Aplikace metody canisterapie může významně přispět i k povzbuzení imunity prostřednictvím pozitivního vlivu na psychiku jedince.

Canisterapie pomáhá rozvíjet a stimulovat různé oblasti

  • sociálně - emoční (vztahy, adaptivní a sociální chování),
  • kognitivní,
  • tělesnou,
  • komunikační.

Formy canisterapie

  • Individuální (terapeutická činnost s využitím canisterapie s jedním klientem).
  • Skupinová (terapeutická práce s využitím canisterapie se skupinou, činnosti a aktivity jsou přizpůsobovány předem stanoveným cílům nejčastěji z oblasti vztahů, komunikace, tolerance, empatie atp.).
  • Pobytová (specifická forma využití canisterapie, může se jednat o kombinaci individuální i skupinové terapie, typická je pro ni větší intenzita v časově ohraničeném úseku).

Oblasti, kde je možné canisterapii využít jako podpůrnou metodu

Sociální práce - sociální služby

Hlavní cílem sociální práce je zlepšit sociální fungování jedince nebo skupiny. Canisterapie zde může pomoci například při:

  • posílení skupinové koheze v kolektivech,
  • socializace (začleňování do kolektivu, vrstevnických skupin, navazování kontaktu),
  • eliminace problémového chování a vztahů,
  • prevence sociálně negativních jevů,
  • zmírnění/odstranění komunikačních problémů,
  • prevence sociální exkluze,
  • aktivizace, motivace k využití vlastního potenciálu při řešení osobních problémů atd.

Psychologie

V rámci psychologie může canisterapie přispět například:

  • k pozitivní stimulaci a motivaci k žádoucímu chování nebo jednání,
  • k ovlivnění aktuálního psychického stavu,
  • k zvyšování sebevědomí a kladného sebehodnocení,
  • k saturaci emočních potřeb atd.

Speciální pedagogika
Canisterapie může pomoci klientům se zdravotním postižením v mnoha oblastech, například:

  • jemná a hrubá motorika, pohybová koordinace, schopnost relaxace,
  • orientace v prostoru, pravolevá orientace, orientace v čase,
  • verbální a neverbální komunikace,
  • kognitivní funkce (vnímání, myšlení, pozornost, paměť, řeč,
  • sebeobsluha, podpora samostatnosti či osamostatnění od pečující osoby,
  • emoční oblast,
  • vytržení ze stereotypu, smysluplné trávení volného času atd.

Fyzioterapie
V této oblasti se canisterapie nejčastěji aplikuje v podobě tzv. polohování, kde je pes, jehož přirozená tělesná teplota je zhruba o 1-1,5 Co vyšší než u člověka, využíván k prohřívání a uvolňování spastických stavů. Dále lze canisterapii využít u nemocí nervového a pohybového aparátu, jako motivace k pohybu a při procvičování jemné a hrubé motoriky atd.

Ve Sdružení PIAFA  pak canisterapii chápeme jako podpůrnou aktivizační metodu využívající pozitivního efektu interakce mezi člověkem a psem, ovlivňující zejména fyzickou, psychickou a sociální složku osobnosti daného jedince. Metodu využíváme především v rámci aktivizačních sociálních služeb a preventivních programů u žáků ZŠ.

 

Zásady dobré canisterapeutické praxe

  1. Odbornost „terapeuta"(týmu), profesionalita (orientace v legislativě, v oboru, kde je canisterapie realizována, v nových trendech, příslušné vzdělání a zachovávání mlčenlivosti).
  2. Uzavření Dohody o spolupráci s organizací/zařízením, kde bude canisterapie realizována, stanovení harmonogramu návštěv a podrobných podmínek realizace.
  3. Zajištění součinnosti - pracovník vždy spolupracuje s personálem zařízení, nikdy nezůstává s klientem o samotě, tak stejně nikdy neponechá psa o samotě s klientem ani s personálem.
  4. Doložení příslušných certifikátů - vzdělání psovoda, zkoušky psa, potvrzení o zdravotní způsobilosti, odčervení a očkování psa.
  5. Péče o psa - čistota, hygiena, eliminace pachů a welfare (dobrá psychická i fyzická kondice).
  6. Používání viditelného označení - pracovník i pes.
  7. Psychohygiena pracovníka a dobrý zdravotní stav.
  8. Příprava na každé setkání - promýšlení přístupů, práce s individuálními cíli klienta.

Více informací najdete v publikaci Canisterapie v teorii a praxi:

Stančíková, Markéta a Šabatová, Jitka (Sdružení "PIAFA" ve Vyškově): Canisterapie v terorii a praxi: Sborník her a pomůcek pro praktickou realizaci canisterapie u různých cílových skupin

Foto&nakladatelství: Ing. Dalibor Gregor, Opava, 2012. ISBN 978-80-87731-00-0.
Prodej: Sdružení PIAFA, 290,-Kč