Ing. Gabriela Šalková - skupinka Školáci

1. Pár slov o mně
   Členkou spolku DownSyndrom CZ jsem od roku 2011. Starám se o skupinu školáků, pro kterou organizuji setkání a další aktivity.
2. Co mě spolehlivě rozesměje?
   Spolehlivě mě rozesměje dobrý vtip a pravidelně můj manžel, který humorem rozhodně nešetří. Se svými dvěma dcerami si taky užiji plno legrace.
3. Co mě naopak spolehlivě vytočí?
   Lidská hloupost, lhaní, zákeřnost a neochota komunikovat.
4. Co mě nejvíce zaskočilo, překvapilo ve spojitosti s DS?
   Za téměř 16 let, co máme Sofinku, jsem se naučila, že Downův syndrom není katastrofa. Jsou chvíle, kdy je to opravdu těžké, nic nejde, máte pocit, že se dítě neposunuje, ale pak přijdou chvilky, kdy byste ho samou láskou umačkali, jak je úžasné. Občas to připomíná jízdu na horské dráze, ale i takový je někdy život. Díky Sofince jsem poznala spoustu skvělých lidí, kteří mají také dítě s DS, a za to jsem jí moc vděčná.
5. Co nejdůležitějšího mě osoby s DS naučily?
   Jednoznačně mě naučily trpělivosti, zejména Sofinka. Jsem cholerik a trpělivost rozhodně není jedna z mých vlastností. I proto se asi Sofinka narodila, aby mě naučila, že „trpělivost růže přináší“. A pak určitě i jistou pokoru. Naučila jsem se radovat se z maličkostí, které u zdravých sourozenců bereme jako samozřejmou věc. Hodně jsem si přehodnotila životní priority a vím, že narozením dítěte s DS se nezhroutí svět, jen máme na své cestě životem o něco více překážek a výzev než jiní.
6. Co mám nejraději na svém dítěti s DS?
   Sofince je necelých 16 let. Z toho malinkatého uzlíčku (měla lehce přes 2,5 kg) vyrostla veselá a velmi komunikativní slečna, se kterou je radost být. Je velmi empatická a ctižádostivá. Obdivuji tu její snahu „být jako spolužačky“, i když to pro ni znamená pracovat mnohonásobně více – a je jedno, jestli jde o počítání příkladů, lyžování nebo jinou činnost. Mám moc ráda její dobrosrdečnost a laskavou povahu.

     email: gabriela.salkova@downsyndrom.cz