obr4share

Inkluze

2. Květen 2018

Spolek Rodiče za inkluzi

6. Listopad 2017

Když se řekne inkluze
12345

Inkluze

Down Syndrom

Analýza implementace společného vzdělávání

MŠMT zveřejnilo analýzu implementace společného vzdělávání. Analýza přináší hlavní závěry o implementaci společného vzdělávání v období 1. 9. 2016 až 31. 10. 2017 v oblasti společného vzdělávání  v mateřských, základních a středních školách včetně oblasti financování společného vzdělávání. Obsahuje přehledné tabulky s počty škol v jednotlivých stupních vzdělávání a jejich žáků, shrnutí typická pro jednotlivé stupně a závěry společné pro všechny stupně vzdělávání, stejně jako souhrn hlavních pozitiv a negativ společného vzdělávání.

Mateřské školy

Počet: 5269
Počet dětí: 362765
Počet dětí podle § 16 odst. 9: 10788 (2,97 % dětí), z toho 7985 v běžných MŠ a 2803 ve speciálních MŠ

Základní školy

Počet: 4155
Počet žáků: 926108
Počet žáků podle § 16 odst. 9: 95631 (10,3 % žáků), z toho 73678 v běžných ZŠ a 21953 ve speciálních ZŠ

Střední školy

Počet: 1308
Počet žáků: 403018
Počet žáků podle § 16 odst. 9: 22316 (5,5 % žáků), z toho 16950 v běžných SŠ a 5366 ve speciálních SŠ

Závěry společné pro všechny stupně vzdělání

  • Odliv dětí a žáků ze speciálních škol do běžných je dlouhodobým trendem. Data nepotvrzují, že ve speciálních školách ubývá dětí v důsledku implementace inkluze.

  • Významně narůstají počty dětí/žáků s vývojovými poruchami učení nebo chování.  Ve všech krajích ČR, kde došlo k poklesu proporce žáků s diagnostickou kategorií mentálního postižení. Došlo ke komplementárnímu vzestupu proporce dětí s poruchami učení nebo chování.

  • Systém PO v drtivé většině případů využívají především ZŠ. Dále MŠ a méně SŠ. Ze školských zařízení pak nejvíce školní družiny.

  • Nejčastěji vykázaným PO byla Pedagogická intervence ve škole (1 hodina). Nejnákladnějšími byla PO typu Asistent pedagoga.

  • Nejčastěji vykázanými POB byly Speciální didaktické (manipulační) pomůcky pro výuku čtení a psaní.

  • V Doporučeních pro vzdělávání žáků se SVP dlouhodobě přetrvává problém transformace závěrů posuzování potřeb žáka do užitečného sdělení pro pedagogy.

  • V „Doporučení pro vzdělávání žáků se SVP" se objevují pochybení v souvislosti s Asistentem pedagoga. Často není uveden důvod, proč je AP poskytován a co má pro pedagoga v práci s žákem zajišťovat. AP bývá doporučován např. i u mírných poruch učení, u nadaných žáků doporučován není.

Pozitiva implementace společného vzdělávání

  • Žákům se SVP v běžných školách se dostalo strukturované podpory, což oceňují rodiče i školy. Oproti minulosti školy věděly, na co a za jakých podmínek mají žáci nárok.

  • Začaly se více odhalovat a řešit problémy se žáky s poruchami chování a s autismem, které představují pro školy největší zátěž z pohledu nároků na práci pedagoga.

  • Nedošlo k žádnému skokovému přesunu žáků se SVP ze speciálních škol do škol běžných. Do běžných škol přešli ti žáci, jejichž znevýhodnění umožňuje vzdělávání s podporou v běžné škole. V řadě případů došlo k úspěšné integraci žáků se SVP do běžných škol - týká se to jak žáků s LMP, tak tělesně postižených, či žáků se smyslovým postižením.

  • Nedošlo k žádnému oslabení speciálního školství. Paradoxně systém PO podpořil i žáky speciálních škol.

  • Pedagogové řady škol, zejména těch, kde měli již z minulosti zkušenosti se vzděláváním žáků se SVP, dokázali naplnit očekávání společného vzdělávání v zájmu žáků.

Negativa implementace společného vzdělávání

  • Implementaci společného vzdělávání komplikovala náročná administrativa spojená s nárokovými PO.

  • Ze strany krajských úřadů došlo k nepochopení financování speciálních škol (popř. tříd) prostřednictvím PO, kdy systémová podpora speciálního školství byla nahrazena výrazně  nákladnější podporou prostřednictvím PO, podporou určenou primárně na společné vzdělávání žáků se SVP v běžných školách po dobu existence zvýšených normativů.

  • Připravenost pedagogů běžných škol v oblasti speciálně pedagogických dovedností nebyla dostatečná, DVPP podporující implementaci společného vzdělávání se zaměřilo jen na dílčí problematiky.

  • Nebyla včas řešena skutečnost, že některá ŠPZ a některé školy mají stejného zřizovatele, což může významně ovlivňovat podmínky přiznávání PO (vlastním) žákům, čímž může docházet k výraznému „zdražování" speciálního vzdělávání ve školách (a pravděpodobně i ve třídách) zřízených podle § 16, odst. 9.

  • V některých regionech se zvýšil tlak na málotřídní školy, aby na základě ustanovení § 19, odst.1 vyhlášky č. 27/2016 Sb., zařazovaly i žáky se středně těžkým a těžkým mentálním postižením nebo kombinovaným postižením, ačkoliv nemohly naplnit podmínky pro jejich vzdělávání.

  • Přetrvávaly významné rozdíly doporučovaných PO u stejných druhů znevýhodnění, kdy jen rozsah počtu PO se pohyboval od 19 na žáka až po 0,75 PO na žáka.

Analýza je ke stažení na webových stránkách MŠMT.
Záznam z diskuze se zástupci odborné veřejnosti ke shlédnutí na youtube.
Aktualita k tématu na webových stránkách MŠMT.
Článek k tématu na webových stránkách ČOSIV.

 

 

 

1996-2016, 20 let DownSyndrom CZ 1996-2016, 20 let DownSyndrom CZ