obr4share

Inkluze

12345

Inkluze

Down Syndrom

Podporuje veřejnost společné vzdělávání?

Na portálu Česko mluví o vzdělávání běžela poslední 2 týdny diskuse na téma: Dělíme ve školství příliš brzy děti na „schopné" a „méně schopné"? K problematice se vyjadřovala odborná a i laická veřejnost. Nabízíme Vám shrnutí od Tomáše Feřteka:

 

V dosavadní debatě zatím překvapivě převládá názor podporující inkluzi. Stejně časté ale je upozornění, že za současných materiálních a organizačních podmínek ji nelze realizovat.

Pokud bychom chtěli shrnout debatu ke třetímu tématu, které se ptá, zda opravdu dělíme příliš brzy děti na schopné a méně schopné, s jistým překvapením můžeme konstatovat, že užitečnost integrace (tedy začlenění dětí s nějakým konkrétním problémem do běžné školy) nezpochybňuje prakticky nikdo. Dokonce i projekt inkluzívní školy (tedy společné školy, do které by chodily prakticky všechny děti bez rozdílu nadání a handicapu) získává jednoznačnou podporu i od těch, kteří jinak jasně odporují současnému záměru MŠMT postupně převést Základní školy praktické do hlavního proudu vzdělávání. Tím se debata na těchto stránkách výrazně liší od obecné debaty, kdy rodiče často jednoznačně preferují pro své děti oddělené vzdělávací proudy (podle hesla - každému je nejlépe mezi svými).

 

Znamená to, že odborná veřejnost je naladěna proinkluzívně? To je podle všeho předčasný závěr. Doporučujeme k poslechu audio záznam ze semináře, který se k tématu konal v lednu v Poslanecké sněmovně (ZDE). Jen ti nejvstřícnější tu jsou pro inkluzi kdesi v budoucnosti, v současné době pro ni ale nevidí podmínky a vypočítávají, co je třeba změnit, abychom o společné škole vůbec mohli uvažovat.

 

Na kulatém stole, který jsme k tématu uspořádali, zástupce praktických škol (Gordon Brei) souhlasil s cílem zavést inkluzívní školu někdy v budoucnosti. Zástupce víceletých gymnázií (Peter Krupka) zpochybňoval východiska debaty a tvrzení, že opravdu vzděláváme děti odděleně. Jinak ale v existenci oddělených vzdělávacích proudů viděl spíše výhody a současný stav považuje za vyhovující. Jednotlivá vystoupení v rámci kulatého stolu k tématu poslouchejte ZDE.

 

V sérii skupinových diskusí pak zhruba padesátka účastníků odpovídala na otázky, jejichž stručné shrnutí zní:

  • Za výhodu oddělených vzdělávacích proudů diskutující označili efektivnější využívání peněz na vzdělávání, možnost lépe naplnit potřeby nadaných či handicapovaných, možnost specializovat se na určitý typ dětí, což učiteli usnadňuje práci.
  • Za výhodu inkluzívní školy, tedy té, která se snaží maximálně naplnit nadání každého žáka, považují diskutující kontakt s odlišnými spolužáky a sociální realitou, zachování „tahounů" a  také mají pocit, že se tak předchází citovému zploštění u dětí a  jejich stigmatizaci cejchem „zvláštní školy".
  • Aby bylo možné takové vzdělávání realizovat, je nutné více peněz na profesní přípravu, změnu financování tak, aby peníze šly za žákem se zvláštními vzdělávacími potřebami, a  potřebujeme ředitele a ředitelky s jasnou vizí, kteří by inkluzívní školu podporovali.

Text je redakčně krácen. Celé znění naleznete na http://ceskomluvi.cz/...ene-schopne/

Alžběta Kolumpeková, Inkluze.cz

Původní článek

 

 

1996-2016, 20 let DownSyndrom CZ 1996-2016, 20 let DownSyndrom CZ